Monday 17 February 2014

Záhada solniček

Znáte Pohádku z cukřenky? Ne, tak strašné to se solničkami není. Zatím. Nicméně to, že součástí vybavení naší kuchyně byla tři malá a dvě velká balení soli bylo dost nečekané a co tady kdo tady před námi bydlel a jak k nim přišel mi docela vrtalo hlavou...

V pátek se ukázalo, že tahle záhada má docela přirozené řešení. Peter a Julia odjížděli, takže jsem od nich k Valentýnu dostala velkou tašku jídla obsahující mimo jiné co? No přece další sůl. A taky cukr, mouku a už třetí láhev oleje do naší sbírky.

Asi bychom měly pozvat každého nově přijedšího na večeři a vnutit mu nějaké základní potraviny, ať tenhle trend nějak kompenzujeme...

Vintern är kort

Vintern är kort
det mesta regnar bort...

Ne, ještě nepíšu básničky ve švédštině...to je refrén švédské písně...tedy, v původní verzi je "sommaren". Ale pro letošní zimu to zdá se platí taky. Regnar znamená pršet a zbytek si domyslete...
Stockholmský únor s univerzitou v pozadí

Tedy, jak se dneska ukázalo, umí tady být i docela hezky slunečno, ale bohužel není rozvrhováno na víkendy.

Nicméně se zimním počasím je to fakt bída. Švédům to sice v běžkování nebrání, ale...no...

V neděli jsem se byla projít v Hagaparken. O zámku v parku vám nic neřeknu, protože dle cedulí nesmí nejen fotit, ale dokonce ani popisovat bez speciálního povolení. Nicméně, stan byl stejně zajímavější. Zdálky fakt vypadal jako stan...z menší dálky už tak úplně ne...


...a zezadu vypadal jako pěkný podvod...

P.S.: Řešení hádanky z minula je: pánské záchody. Mimochodem, věc, která mě ohromila už na letišti a pořád mě nepřestává překvapovat je, že záchody tady ve spoustě případů jsou univerzální. Ne, že by to nedávalo smysl...

Sunday 2 February 2014

V zemi dekadických mil

Už jsem na severu přes dva týdny, tak bych mohla zaznamenat nějaké první dojmy, než budou přebity novějšími...
  • Švédská míle měří 10 kilometrů a připadá mi to velmi rozumné, jednak kvůli konverzi, jednak kvůli vzdálenostem v téhle zemi. Jo, na sever je to daleko, to jo...ale že je to i do jižního Švédska přes 600 km mě fakt překvapilo.
  • Podařilo se mi pořídit a aktivovat švédskou platební kartu. Všichni tady sice mluví anglicky a s psaným textem pomůže internet, ale telefonní automaty bohužel neříkají "for English press 42" a mluví švédsky dokud se správnou posloupností čísel neproklikáte k operátorovi...takže aktivování karty přes telefon zařídil můj spolukanclovník, který sice taky není Švéd, ale už tady nějakou dobu žije...
  • Na Institutu mají na půjčení kytaru! Hurá, hurá, mám postaráno o zábavu na dlouhé zimní večery...
  • Máme tady vymoženost v podobě ranního running clubu. Samotnou by mě asi běhat když je sníh nenapadlo...a už vůbec né tak často... Zato běžky jsem ještě nevytáhla...tak doufám, že jsem ještě nepromeškala veškerý sníh...ne, že by ho bylo až tak moc...
  • Pekla jsem pepparkaka podle švédského receptu ve švédštině...(taky, zkuste péct v zahraničí buchtu podle českého receptu...bez polohrubé mouky). Když jsem smíchala všechny ingredience a těsto bylo zatraceně husté, došlo mi, že to asi nebylo těsto na perník, ale na perníčky. Ale přidání mléka z toho udělalo něco dostatečně buchtovitého na to, aby většina toho, co jsem odnesla na Institut zmizela během přestávky mezi přednáškami.
  •  V MHD už se mi podařilo zaplatit za jednu cestu dvakrát, jet bez jízdenky, nastoupit do busu opačným směrem i vystoupit na špatné zastávce, takže pokud mě ještě něco nepřejede, všechny nezdary už jsem snad vyčerpala. A to jezdím MHD jen o víkendu, když mám čas a chuť vidět za denního světla něco jiného než Djursholm. 
  • Centrum je hezké, ale je tam zima. A kdo má vyndávat ruce z rukavic, aby něco vyfotil...ale přeci jenom, tady jsou nějaké fotky z nejhistoričtějšího ostrova - Gamla Stan.
 


 Fakt by mě zajímalo, proč blogger zarovnává ty fotky takhle hloupě, ale prostě s tím neumím nic udělat. Zlatý LaTeX.

Název pro lingvistické labužníky.

A něco pro geometrické a architektonické fajnšmekry.
Socha, kterou Oleg pojmenoval "Ukrajinská politika".
Hádejte, co je tohle...