Stávka hasičů

V Coventry sice ještě nejsem, ale skrze moji e-mailovou schránku mě dění v Británii dohnalo i na kontinentu.

Konkrétně mi přišel mail s informací, že proběhne stávka hasičů a s instrukcí (víceméně doslovně přeloženou) "prosím, nepodpalujte budovu naší katedry během této doby".

Chápu, že to autor nemyslel úplně vážně, jinak by Británie zvládla ušetřit nemalé peníze tím, že by takto požádala všechny obyvatele, a hasiče prostě zrušila...

Bydlím pod stolem!

Ježto teď budu až do konce září existovat v Česku a dosavadní pronájem v Coventry mi končil už v srpnu, musela jsem si sbalit svých...ehm...no pět švestek to fakt nebylo... prostě své belongingy a možná i nějaké longingy a někam je uskladnit než se na podzim vrátím do Coventry a nastěhuju je do svého příštího bydla.

Jak se při stěhovnání vždycky ukáže, je nutné učinit nadsazený odhad, a pak ho ještě vynásobit třemi, aby se člověk přiblížil skutečnému množství věcí které vlastní a potřebuje přestěhovat. Obzvlášť tentokrát mě to překvapilo, protože do Coventry jsem se odstěhovala z větší části v jednom batohu...

V průběhu stěhování se dokonce ukázalo, že mám víc věcí než zavazadel a byla jsem nucena si pořídit nové skladovací krabice. Jsou naprosto luxusní - na kolečkách a dokonce vyrobené v UK, akorát je na nich napsáno "pro organizovaný život". Tak se bojím, jestli nepřestanou fungovat až zjistí, že můj život je převážně neorganizovaný...

Části mých věcí naštěstí už v červnu poskytl útočiště Štěpán, za což jsem mu nesmírně zavázána, protože na kytaru a šicí stroj už místo fakt nezbylo... No a ten zbytek jsem minulý týden odstěhovala do na univerzitu pod svůj stůl. 

Výhružný mail od paní, která se doktorandy stará, o tom, jak máme mít v kanclu pořádek a neskladovat tam věci, které pro práci nepotřebujeme, přišel asi týden předtím...tak doufám, že někdy nepůjde zkontrolovat, jestli se jejími radami řídíme :-)

Severní Anglie letem světem

Do Anglie mě přijela navštívit maminka a doufám, že si už při příletu vybrala smůlu za všechny případné budoucí návštěvy dopředu. Myslela jsem si, že létání s high-costovými leteckými společnostmi má i jiné výhody, než že v letadle dostanete svačinu, ale v tomhle případě se Air France obzvlášť vyznamenala.

Letěli přes Paříž a na letišti v Praze je nezvládli zacheckovat na celý let najednou a v Paříži si tedy pro jistotu ještě jednou prošli všemi potřebnými frontami a letadlo jim uletělo. Naštěstí přiletěli jen o pět hodin později. Zato bez zavazadel!

Den první:

• počet zavazadel: 0 (ze 2)
• Farne Islands - jízda na lodi s vyhlídkou na tuleně a papuchalky. Papuchalkové jsou úplně úžasní. Fotit jsem nezvládla, tak si alespoň představte maličké létající tučňáky s velkým barevným zobákem. Pro ilustraci alespoň značka "papuchalkům vstup zakázán", kterou jsme později viděli v Yorkshire:
  
• Tuleni jsou taky úžasní.
• Ač jsem byla varována, nezvládla jsem předem zkontrolovat kdy je příliv a kdy odliv. Takže se ukázalo, že na Holy Island, kam jsme se chtěli podívat, už se nedostaneme. A tak jsme se museli spokojit s výhledem na ostrov daleko na obzoru.
  
• Na Dunstanburgh Castle už měli sice zavřeno, ale alespoň jsme se šli projít okolo a podívali se na duny... Maminka si stěžuje, že ten hrad není dost hradovitý a duny jsou málo písečné...

• Večer jedeme na letiště vyzvednout zavazadla. Mají jen jedno! Ale alespoň jsme viděli akrobatické tryskáče.

Den druhý:

• počet zavazadel: 1
• Hadriánova zeď. Trochu jako zídky mezi ohradami, které tady jsou všude. Akorát mnohem starší. A mnohem strategičtěji umístěná v terénu.

• Cestou zpátky do hostelu se stavujeme na prohlídku Carlisle a zmokneme. Konečně anglické počasí. Večer chceme jít koupit svačinu na zítra a zjistíme, že místní supermarket je zavřený - vyplavený.
• Večer nás v hostelu čeká druhé zavazadlo. Konečně jsme kompletní a můžeme vyrazit i do nějakých kopců. Hurá!
• Na hostelu kde bydlíme mají pouze jeden vodovod na teplou i studenou vodu. (Což je podle Britů nehygienické a kontinentální...) Při bližším průzkumu se ovšem ukazuje, že to je jen vnější zdání - ve skutečnosti je vodovod rozdělený uvnitř a studená voda teče jednou polovinou, teplá druhou. A tím je patrně hygieničnosti učiněno zadost...

Den třetí:

• Počet zavazadel na maximu.
• Jako překladatel selhávám a míjím značku "flood" bez překladu. Protože to přece znamená "flood" ne? Naštěstí to obnáší jen nepříliš hlubokou louži na silnici, kterou projedeme i bez přípravy.
• Za občasného mrholení lezeme na Helvellyn přes Striding Edge. Fotím kusy modré oblohy...v naději, že při prohlížení fotek budu moct předstírat, že jsme měli krásně.
  
• Turistické značky tady fakt nejsou to co u nás, ještě, že tu mají na turistických mapách kamenné ohrady...
• Striding Edge sice vypadá fakt strmě, ale není tak akční, jak v průvodcích popisují. A většinu doby se dá jít po docela pohodlné a bezpečně vypadající cestičce kousek pod hřebenem.
  
  
  

  

  Striding Edge z bezpečné vzdálenosti.

  
  

  
  

  

  Helvellyn je na vršku dost placatý.

  
  
• Na vrcholku Helvellynu mají fakt skvělý vynález - závětří pro každou příležitost.

• Dole si dáváme večeři. Objednám si lasagne a jsem tázána jakou chci přílohu...no nic, lasagne bez přílohy jsou zjevně příliš kontinentální...chci napůl rýži se salátem. Dostanu rýži, britské lasagne, neboli mističku se sýrovo-zeleninovou omáčkou a asi dvěma plátky těstovin a Salát, sestávající se z bramborového salátu, zelného salátu s majonézou,ledového salátu, kousků okurky, papriky a rajčat, ozdobně nakrájené ředkvičky, strouhaného sýra, dvou plátků kiwi, pár kuliček hroznového vína, jahody, borůvky a kousku melounu. A pravděpodobně jsem ještě něco vynechala...

Den čtvrtý:

•  Yorkshire Dales - Malham Cove a hrad ve Skipton. Bylo tak špatné počasí, že to snad ani nestojí za řeč. 
• Viděli jsme tu ceduli se zákazem vstupu papuchalků.
• Nejspíš jsme viděli alespoň nějaká pravá anglická blata - moors. V okolí se tak jmenovalo kde co...

Den pátý:

• York. Parkování za dvě libry na hodinu. Hradby. Katedrála je hezká, ale v poslední době jsem jich viděla tolik, že už nezírám s otevřenou pusou. Navíc má na jedné věži lešení. Vstupenka je platná celý rok, ale v ceně bohužel není zahrnutá doprava z Coventry, takže to asi nevyužiju. Katedrála je tak velká, že se na fotku prostě celá nevejde.
  
  
• Připletli jsme se k natáčení filmu.
  

• Dřív než se na nádraží stihnu usadit k čekání, k sousednímu nástupišti přijede parní vlak. A tak se místo usazování připojím k davu dalších lidí s foťáky a běžíme na začátek nástupiště si tu raritu vyfotit.
  

• York je asi cyklistickým rájem...
  

• Cedulka ve výloze místního infocentra:

Abych to tak shrnula...pět dní je na severní Anglii vcelku málo, zvlášť, když půlku doby nemáte zavazadla a třetinu doby prší.

Jako turistický průvodce jsem dost nepoužitelná - nevím, kde se v Anglii kupuje zmrzlina a nepoznám, ve kterých restauracích se platí předem a ve kterých až nakonec. Jako tlumočník taky - můj mozek zvládá fungovat v angličtině i češtině, ale neumí to úplně rozlišovat a přepínat, abych mluvila na správné lidi tím správným jazykem.

Nicméně, pokud to přežijete i tak, klidně přijeďte, v Anglii je ještě spousta míst na kterých jsem nebyla a kde se nevyznám, ale ráda vám je ukážu :-)