Letěli přes Paříž a na letišti v Praze je nezvládli zacheckovat na celý let najednou a v Paříži si tedy pro jistotu ještě jednou prošli všemi potřebnými frontami a letadlo jim uletělo. Naštěstí přiletěli jen o pět hodin později. Zato bez zavazadel!
Den první:
- počet zavazadel: 0 (ze 2)
- Farne Islands - jízda na lodi s vyhlídkou na tuleně a papuchalky. Papuchalkové jsou úplně úžasní. Fotit jsem nezvládla, tak si alespoň představte maličké létající tučňáky s velkým barevným zobákem. Pro ilustraci alespoň značka "papuchalkům vstup zakázán", kterou jsme později viděli v Yorkshire:
- Tuleni jsou taky úžasní.
- Ač jsem byla varována, nezvládla jsem předem zkontrolovat kdy je příliv a kdy odliv. Takže se ukázalo, že na Holy Island, kam jsme se chtěli podívat, už se nedostaneme. A tak jsme se museli spokojit s výhledem na ostrov daleko na obzoru.
- Na Dunstanburgh Castle už měli sice zavřeno, ale alespoň jsme se šli projít okolo a podívali se na duny... Maminka si stěžuje, že ten hrad není dost hradovitý a duny jsou málo písečné...
- Večer jedeme na letiště vyzvednout zavazadla. Mají jen jedno! Ale alespoň jsme viděli akrobatické tryskáče.
Den druhý:
- počet zavazadel: 1
- Hadriánova zeď. Trochu jako zídky mezi ohradami, které tady jsou všude. Akorát mnohem starší. A mnohem strategičtěji umístěná v terénu.
- Cestou zpátky do hostelu se stavujeme na prohlídku Carlisle a zmokneme. Konečně anglické počasí. Večer chceme jít koupit svačinu na zítra a zjistíme, že místní supermarket je zavřený - vyplavený.
- Večer nás v hostelu čeká druhé zavazadlo. Konečně jsme kompletní a můžeme vyrazit i do nějakých kopců. Hurá!
- Na hostelu kde bydlíme mají pouze jeden vodovod na teplou i studenou vodu. (Což je podle Britů nehygienické a kontinentální...) Při bližším průzkumu se ovšem ukazuje, že to je jen vnější zdání - ve skutečnosti je vodovod rozdělený uvnitř a studená voda teče jednou polovinou, teplá druhou. A tím je patrně hygieničnosti učiněno zadost...
Den třetí:
- Počet zavazadel na maximu.
- Jako překladatel selhávám a míjím značku "flood" bez překladu. Protože to přece znamená "flood" ne? Naštěstí to obnáší jen nepříliš hlubokou louži na silnici, kterou projedeme i bez přípravy.
- Za občasného mrholení lezeme na Helvellyn přes Striding Edge. Fotím kusy modré oblohy...v naději, že při prohlížení fotek budu moct předstírat, že jsme měli krásně.
- Turistické značky tady fakt nejsou to co u nás, ještě, že tu mají na turistických mapách kamenné ohrady...
- Striding Edge sice vypadá fakt strmě, ale není tak akční, jak v průvodcích popisují. A většinu doby se dá jít po docela pohodlné a bezpečně vypadající cestičce kousek pod hřebenem.
Striding Edge z bezpečné vzdálenosti.
Helvellyn je na vršku dost placatý.
- Na vrcholku Helvellynu mají fakt skvělý vynález - závětří pro každou příležitost.
- Dole si dáváme večeři. Objednám si lasagne a jsem tázána jakou chci přílohu...no nic, lasagne bez přílohy jsou zjevně příliš kontinentální...chci napůl rýži se salátem. Dostanu rýži, britské lasagne, neboli mističku se sýrovo-zeleninovou omáčkou a asi dvěma plátky těstovin a Salát, sestávající se z bramborového salátu, zelného salátu s majonézou,ledového salátu, kousků okurky, papriky a rajčat, ozdobně nakrájené ředkvičky, strouhaného sýra, dvou plátků kiwi, pár kuliček hroznového vína, jahody, borůvky a kousku melounu. A pravděpodobně jsem ještě něco vynechala...
- Yorkshire Dales - Malham Cove a hrad ve Skipton. Bylo tak špatné počasí, že to snad ani nestojí za řeč.
- Viděli jsme tu ceduli se zákazem vstupu papuchalků.
- Nejspíš jsme viděli alespoň nějaká pravá anglická blata - moors. V okolí se tak jmenovalo kde co...
- York. Parkování za dvě libry na hodinu. Hradby. Katedrála je hezká, ale v poslední době jsem jich viděla tolik, že už nezírám s otevřenou pusou. Navíc má na jedné věži lešení. Vstupenka je platná celý rok, ale v ceně bohužel není zahrnutá doprava z Coventry, takže to asi nevyužiju. Katedrála je tak velká, že se na fotku prostě celá nevejde.
- Připletli jsme se k natáčení filmu.
- Dřív než se na nádraží stihnu usadit k čekání, k sousednímu nástupišti přijede parní vlak. A tak se místo usazování připojím k davu dalších lidí s foťáky a běžíme na začátek nástupiště si tu raritu vyfotit.
- York je asi cyklistickým rájem...
Abych to tak shrnula...pět dní je na severní Anglii vcelku málo, zvlášť, když půlku doby nemáte zavazadla a třetinu doby prší.
Jako turistický průvodce jsem dost nepoužitelná - nevím, kde se v Anglii kupuje zmrzlina a nepoznám, ve kterých restauracích se platí předem a ve kterých až nakonec. Jako tlumočník taky - můj mozek zvládá fungovat v angličtině i češtině, ale neumí to úplně rozlišovat a přepínat, abych mluvila na správné lidi tím správným jazykem.
Nicméně, pokud to přežijete i tak, klidně přijeďte, v Anglii je ještě spousta míst na kterých jsem nebyla a kde se nevyznám, ale ráda vám je ukážu :-)