Sunday, 16 March 2014

Trocha historie nikoho nezabije...

Podle toho, co si pamatuju z dějepisu, existovalo Švédsko nějakou dobu kolem roku tisíc a obývali ho Vikingové. Pak dlouho nic, a znovu objevilo až ve 20. století a obývali ho Astrid Lingrenová, Runner Jonsson, Ingmar Bergman, Stieg Larsson a další. A vládl tam král, socialismus a jedna z nejvyšších životních úrovní v Evropě...

Vlastně...asi Švédsko, nebo alespoň Švédové existovali i v mezičase... třeba Alfred Nobel...a taky ti, kteří během třicetileté války obléhali snad každé obléhatelné město v Česku a odvezli si spoustu suvenýrů...ale co se dělo ve Švédsku?

Zkrátka, s mými znalostmi vůbec není těžké dozvědět se o švédské historii něco nového, spíš naopak. Takže ode mě nečekejte žádný hluboký, úplný, a pro jistotu ani zcela správný výklad... (A kdybyste mě nachytali při nějakém nepřesnosti, stěžujte si).

Hrad v Örebro, kde Gustav Vasa přesvědčil
ostatní šlechtice, že dědičná monarchie
je dobrý nápad.






Zdá se, že nejvýznamnější postavou švédské historie je král Gustav Vasa. Vládl v šestnáctém století a proč přesně je tak důležitý mi není tak úplně jasné, ale mimo jiné založil švédskou církev. Jeho nejznámějším počinem byl asi útěk na lyžích do Norska - až do Norska sice nedorazil, ale než ho dohonili a přesvědčili, že se má vrátit, urazil 90 kilometrů. Poskytl tím inspiraci pro běžkařskou obdobu maratonu, Vasův běh.

Jinak z mého pohledu jeho vláda vypadá spíš jako krok zpět. Stejně jako jeho předchůdci, Gustav byl králem zvolen, ale pokazil to a zavedl dědičnou monarchii a po něm nastoupil jeho syn Erik XIV.
Vždycky jsem s myslela, že k tak vysokým číslů to dotáhli jen francouzští Ludvíkové a ejhle, protipříklad. Ale taky tak trochu podvod - předchozí švédští králové čísla nepoužívali, takže je Erik musel nechat spočítat, než se nechal očíslovat. No a protože čím víc, tím lépe, a asi tehdy neměli tak vysoké nároky na věrohodnost historických pramenů, napočítali předchozích Eriků třináct. Historicky doložených je sotva polovina. Podobně nepřesně jsou číslováni i Karlové.

Katedrála v Uppsale, kde je
Gustav Vasa pochován.

 Další věc, která proslavila jméno Vasa, ačkoli nemá přímou souvislost s žádným z jmenovaných králů, je bitevní loď toho jména ze sedmnáctého století.  Jejím nejvýznačnějším počinem bylo to, že uplula jen něco málo přes kilometr než se převrátila a potopila. Po pár set letech na dně Stockholmského přístavu ji našli a vylovili v perfektně zachovalém stavu a teď ji s velkou slávou vystavují. Kdyby byla fungovala a někde bitvila, určitě by se tak dobře nedochovala...

Další zajímavý milník švédské historie, o který jsem škobrtla, se nachází na začátku 19. století, kdy švédský parlament volil dalšího krále. (Předchozí byl sesazen, když prohrál válku s Ruskem.) Protože tehdy bylo v módě mít za panovníka nějakého Napoleonova oblíbence, byl zvolen Francouz Jean Bernadotte. Sice nebyl kdovíjak modré (nebo snad purpurové?) krve a dokonce ani neuměl švédsky, ale zjevně to nevadilo. Rod Bernadotte panuje ve Švédsku dodnes.

Wednesday, 12 March 2014

Švédský poločas

Můj pobyt ve Švédsku se blíží ke svému poločasu. To je asi dobrá doba na další várku náhodných poznatků o Švédsku.

Jarní kvítí
Jeden obraz prý vydá za tisíc slov. V tomhle případě ta slova jsou: "Asi už beznadějně přišlo jaro. Tohle nám kvete vedle domu." Těch 990 na téma - a kde je sníh a pořádná zima, raděj vynechám.

Semla för Selma
Tenhle touhle roční dobou oblíbený reklamní slogan znamená, že jedna semla stojí 20 švédských korun, protože na dvacetikoruně je Selma Lagerlöf.
Semla je sladká houska s odříznutým vrškem a naplněná mandlovou náplní a šlehačkou.
První semlu jsem měla někdy koncem ledna a Švéd, který mi ji doporučil se tvářil, že to je tradiční sladkost pro tuhle roční dobu. Posléze se ukázalo, že byl o víc než měsíc vedle. Tradičně je semla totiž zákusek, který se jí na Masopustní úterý. A to letos bylo až čtvrtého března.
Nicméně, to už je opravdu jen historická tradice. Semly jsou fakt dobré a byla by škoda jíst je jen jednou ročně. Takže nejprve jejich tradice expandovala směrem k Velikonocům, a tam se podle všeho obrátila a poslední roky se postupuje opačným směrem a semly už jsou k mání i před Vánoci.

Záchody, kde platí jenom první ve frontě.
To, že záchody tady jsou skoro zásadně společné pro obě pohlaví, už mě skoro přestalo překvapovat. Dnes jsem však na nádraží objevila další specialitu, o které bych hádala, že bude spíš česká, než švédská - záchody, kde platí jen první ve frontě. Jejich dveře se totiž dají otevřít dvěma způsoby - zvenku vhozením pětikoruny, nebo zevnitř zdarma. Kdyby mi to nebylo několikrát názorně předvedeno, asi bych si to nedovolila. Ale zdá se, že podržet dveře tomu kdo je po vás je prostě otázka zdvořilosti...

Reflektory
Na všemožné hi-visibility oděvy a doplňky, které jsou Česku určeny jen pro skladování v autě, velmi paradoidní jedince a některé profese, jsem si zvykla už v Británii, kde jsou velmi módní mezi běžci a cyklisty. Ale i v britském pojetí je hi-visibility záležitost, která nemá v nóbl společnosti co pohledávat, protože je typicky zuřivě žlutá a outdoorová. Zato ve Švédsku! Nevím, jestli to souvisí s tím, že tady mají v zimě víc tmy, ale je zjevně viditelnost celospolečenská záležitost a řeší se patřičně stylově. Dámám se na kabelce pohupují nenápadné bílé hvězdičky či kytičky, které vypadají čistě na okrasu dokud na ně ve tmě neposvítíte, děti mají na bundě přívěsky ve tvaru netopýra, a tak podobně.  Já mám na batohu bílou klip s logem Mittag-Leffler institutu.

"Sociální systém"
Při většině cest metrem do centra Stockholmu vagónem jsem byla svědkem toho, jak vagónem prochází osoba nešvédského vzezření a na volná sedadla pokládá kartičky. O chvíli později jde zpátky, přitom sbírá kartičky a peníze do kelímku. Na kartičkách je typicky fotka dítěte a nějaký (asi srdceryvný) švédský text; Jsem chudý (fattig), mé dítě (barn) je nemocné (sjuk), moje děti potřebují peníze (pengar) na jídlo/školu a podobně. Není nad procvičování základní slovní zásoby cestou do centra.
Jako spousta jiných, tahle tradice je patrně odsouzena k brzkému zániku, nebo podstatné inovaci, protože naprosto převažující platidlo ve Švédsku je karta. Žebrání s platebním terminálem je snad jenom otázka času. Čekám ho každou chvíli...

Knitting graffiti
Civilizovaná a velmi severská forma vandalizmu. Ne, že by to zrovna tuhle zimu bylo až tak potřeba...

Alkohol je droga
To, že se ve Švédsku alkohol nad 3,5% alkoholu prodává jen ve speciálních, státem vlastněných obchodech je celkem známé. Zdá se, že to má i světlé stránky - pokud chcete nějaké speciální dobré víno, zajdete jednoduše do svého nejbližšího System bolaget a objednáte si ho z katalogu všech možných vín, která je ve Švédsku možno sehnat. A celostátní systém vám ho doručí. A za celkem rozumnou cenu, protože platí se hlavně za procenta alkoholu, ne za ročník...slyšela jsem o lidech co kvůli tomu vozí alkohol ZE Švédska.
Další pozoruhodná věc je, že reklamy na alkohol vypadají stejně, jako reklamy na cigarety u nás...tedy, asi se tam nepíše, že alkohol způsobuje rakovinu plic, ale víte jak to myslím...


Švédsko má historii mezi lety 1000 a 2000
 Ale o tom zas někdy příště...