Vlastně...asi Švédsko, nebo alespoň Švédové existovali i v mezičase... třeba Alfred Nobel...a taky ti, kteří během třicetileté války obléhali snad každé obléhatelné město v Česku a odvezli si spoustu suvenýrů...ale co se dělo ve Švédsku?
Zkrátka, s mými znalostmi vůbec není těžké dozvědět se o švédské historii něco nového, spíš naopak. Takže ode mě nečekejte žádný hluboký, úplný, a pro jistotu ani zcela správný výklad... (A kdybyste mě nachytali při nějakém nepřesnosti, stěžujte si).
Hrad v Örebro, kde Gustav Vasa přesvědčil ostatní šlechtice, že dědičná monarchie je dobrý nápad. |
Jinak z mého pohledu jeho vláda vypadá spíš jako krok zpět. Stejně jako jeho předchůdci, Gustav byl králem zvolen, ale pokazil to a zavedl dědičnou monarchii a po něm nastoupil jeho syn Erik XIV.
Vždycky jsem s myslela, že k tak vysokým číslů to dotáhli jen francouzští Ludvíkové a ejhle, protipříklad. Ale taky tak trochu podvod - předchozí švédští králové čísla nepoužívali, takže je Erik musel nechat spočítat, než se nechal očíslovat. No a protože čím víc, tím lépe, a asi tehdy neměli tak vysoké nároky na věrohodnost historických pramenů, napočítali předchozích Eriků třináct. Historicky doložených je sotva polovina. Podobně nepřesně jsou číslováni i Karlové.
Katedrála v Uppsale, kde je Gustav Vasa pochován. |
Další zajímavý milník švédské historie, o který jsem škobrtla, se nachází na začátku 19. století, kdy švédský parlament volil dalšího krále. (Předchozí byl sesazen, když prohrál válku s Ruskem.) Protože tehdy bylo v módě mít za panovníka nějakého Napoleonova oblíbence, byl zvolen Francouz Jean Bernadotte. Sice nebyl kdovíjak modré (nebo snad purpurové?) krve a dokonce ani neuměl švédsky, ale zjevně to nevadilo. Rod Bernadotte panuje ve Švédsku dodnes.