Wednesday 7 May 2014

The best of Stockholm

Ve Stockholmu už sice nějaký pátek jsem, ale to nejlepší jsem si nechávala na konec. A hlavně pro návštěvy. O víkendu mě navštívili Katka a Xof. V knihovničce na Institutu jsem našla průvodce Stockholmem a intenzivně jsme podle něj navštěvovali ty nejnavštíveníhodnější Stockholmské atrakce.

Tedy...ne až tak organizovaně. Začali jsme prohlídkou starého města - Gamla Stan, o které jsem už psala. Poblíž královského paláce jsme zahlédli hlouček pochodujících uniformovaných stáží, který zrovna mizel za rohem, a rozhodli se je pronásledovat. A dobře jsme udělali. Protože bylo nádvoří a kolem něho dav lidí, kteří zjevně na něco čekali. Tak jsme se k nim připojili, protože takový dav se přece neshlukne jen tak pro nic za nic.

Po dvaceti minutách čekání to začalo - střídání stráží, které bylo podle naší brožurky jedna z pěti nejskvělejších atrakcí ve Stockholmu. Trvalo asi půl hodiny a úplný smysl veškeré té choreografie jsem nepochopila a vlastně si ani nevšimla, kdy se vyměnili ti strážní co stáli v budkách. Měnilo se totiž ještě asi třicet dalších. Tmavě modří za světle modré, snad aby se v tom turisti lépe orientovali. Choreografie tedy nic moc...nejoriginálnější bylo, že si v jeden okamžik všichni opřeli zbraně do připravených stojanů a někam odklusali.
Ale - přeci jen ta atrakce stála za to, protože součástí toho všeho byla kapela. Přijela na koních - jednou rukou vedli koně, druhou hráli na trubky. A bubeníci dokonce hráli oběma rukama a kůň se asi řídil sám...

Další superatrakcí, kterou jsme navštívili byla radnice. Původně jsme chtěli na věž, ale ač jsme přišli víc než hodinu před zavřením, lístky na celý den už byly rozprodané... Ale ta lepší část radnice - prohlídka vnitřku vyprodaná nebyla. Podle našeho průvodce měla být taky úžasná a fakt to je jedna z nejzajímavějších budov ve kterých jsem kdy byla.
Radnice byla postavená začátkem dvacátého století a její architekt Ragnar Östberg zjevně několikrát změnil názor na to co staví...takže je tam například Modrý sál, který má zdi z červených cihel a po modré ani památky. A několik dalších sálů, které sice víc odpovídají svým jménům, ale nejsou o nic obyčejnější. A taky je tam sál, kde jednou týdně oddávají rychlostí asi deset svateb za hodinu. (Pět minut, žádná víkendovka jako v jiných zemích! ;-)

No a když jsme vylezli z radnice, měly už skoro všechny další atrakce zavřeno, otvírací hodiny muzeí nejsou optimalizované na vstávání v deset. Ale naštěstí tu mají některá muzea "happy hours", což jsou dva bonusy v jednom - jednak jsou otevřená déle a jednak jsou zdarma. No a v ten den to bylo zrovna muzeum moderního umění.

Další "must see" podle našeho průvodce bylo archipelago. Mezi Stockholmem a opravdovým mořem je totiž asi 50 kilometrů vyplněných ostrovy a ostrůvky různých obydleností a velikostí. Většina je malých, skalnatých a neobydlených a angličtina pro ně má roztomilé pojmenování "skerries". Ty obydlené se od nich odlišovaly tím, že na byly označené česky znějící cedulkou "KABEL" (nejspíš) v místě, kde byla na ostrov přivedená elektřina.
Mimochodem, švédsky se ostrov řekne ö. Jednoho to přivádí k hypotéze, že vývoj jazyka má něco společného s Huffmanovým kódováním.

Abych ještě uvedla na pravou míru jak se to má s opravdovostí moře ve Stockholmu. Voda západně od Stockholmu se jmenuje Mälaren a je to jezero a někde uprostřed Stockholmu přejde v to, co se švédsky jmenuje východní jezero (Östersjön), v jiných jazycích Baltské moře. Katka s Xofem ochutnávali a prý moc slané není. A v budoucnosti bude nejspíš čím dál tím víc jezero a míň moře, protože postupně vypouštějí. Respektive, okolní země se zdvihá, a to tempem asi centimetr ročně.

Pro úplnost našeho itineráře ještě zmíním, že jsme byli ve Skansenu (že je větší a živější než ten Rožnovský musela uznat i Katka) a ve Vasa muzeu (s vrakem lodi, kterou jsem už zmiňovala) a tím jsme vzorně viděli skoro všechno, co se podle našeho průvodce nedalo vynechat.

Katka s Xofem vypozorovali, asi polovina Stockholmu vypadá jako nějaké místo v Praze a archipelago zase jako Hurónské jezero v Kanadě. Nevím, jestli je to argument pro nebo proti návštěvě Stockholmu...možná záleží jak hodně se vám líbí Praha, a jestli jste byli v Kanadě.