Z vánoční návštěvy v Česku jsem si kromě nemoci (naštěstí nejsou tak paranoidní ohledně eboly, aby kontrolovali zdravotní stav cestujících přilétajících z Prahy) a dalšího harampádí,
které nevím, jak odsud budu stěhovat, až se budu stěhovat, přivezla
domácího mazlíčka - žitný kvásek. A naději, že z něho zvládnu vyrobit
něco podobnějšího českému chlebu, než je k dostání v místních
supermarketech.
Radim sice tuhle naději značně zredukoval instrukcemi k
přípravě: "nechat 13 hodin na teplém místě"... A kde tak asi, v
anglickém domě? Nicméně, naděje
umírá až po kvásku, že. A kvásek cestu, včetně návštěvy Londýna, zdá se
přežil.
Pokus první: Těsto velmi nadějně vykvasilo dokonce i při anglických
teplotách. Akorát pečením se to celé zkazilo a krásně vykynuté těsto se
rozdělilo hned na tři skupenství - ultrakřupavou kůrku, kváskové bláto v
její spodní polovině a vzduchovou bublinu nad ním. Ještě to budu muset pečení kváskového chleba nějak debugovat...
Pokus druhý: Kůrka pořád zůstala o něco křupavější a vnitřek o něco bahnovitější, než bych si představovala, ale už to bylo relativně chlebovaté... až na to, že grease proof paper a baking paper není to samé. V kuchyni se nám povaloval ten první, a tak jsem s ním nic zlého netušíc vyložila formu (já vím, vykládat formu na chleba papírem asi není úplně běžná praxe, ale forma kterou máme je zrezlá). Jestli byl onen papír odolný proti mastnotě to nevím, ale s chlebem srostl důkladně a zcela neoddělitelně...
Pokus třetí, právě probíhá, tak mu držte palce.
