Saturday 9 March 2013

Ukradené a znovu nalezené kolo

Procedura při uklízení kola do kůlny při příjezdu domů je následující:
  1. zajedu s kolem do úzkého průchodu mezi naším a sousedním domem,
  2. vypnu světla
  3. vrátím se před dům a předními dveřmi vejdu dovnitř
  4. sundám si helmu, batoh a občas i bundu
  5. projdu přes kuchyň zadními dveřmi ven
  6. odemknu branku
  7. zavedu kolo dovnitř
  8. zamknu branku
  9. zavedu kolo do kůlny
  10. zamknu kůlnu i zadní dveře a já i kolo jsme bezpečně tam kde máme být.
 Zjevná bezpečnostní díra je v tom, že mezi body 3. a 6. je kolo venku bez dozoru. Ovšem mnohem podstatnější díra je, že během bodu 4., případně cestou přes kuchyň mě něco rozptýlí natolik, že zbytek procesu neproběhne, v kterémžto případě člověka ráno čeká prázdná kůlna. A až do jednoho neštastného pátku dvacátého druhého také kolo, tam kde ho člověk včera nechal. Ale onoho pátku tam kolo prostě nebylo.

Co dělat když se něco takového stane? Sice jsem si nedělala valné naděje, ale když už jsem kolo měla registrované na policii, říkala jsem si, že bych jim měla dát vědět. Pokud byste někdy v životě chtěli volat na číslo 101 (non-emergency číslo britské policie), vyhraďte si na to dostatek času, trpělivosti, kreditu (není zdarma)  a zjistěte, ze kterého čísla voláte, protože narozdíl od kohokoli jiného to nejsou schopni poznat sami. Stučně řečeno, nedělejte to. Zkoušela jsem to asi čtvrt hodiny a pak napsala mail univerzitnímu strážníkovi, který má registraci kol na starosti. Odpověděl do deseti minut.

No nicméně informování policie mi kolo zpět nevrátilo. V sobotu jsem se šla projít po okolí, jestli se kolo jen někam nezatoulalo... Procházka trvala asi deset metrů. Pak jsem kolo uviděla opřené o zeď o asi dva domy vedle. Chyběly blatníky, světla, cedulka "v případě nálezu volejte..." a zcela nepochopitelně i zámek včetně držáku, který byl ke kolu přišroubovaný... a jehož cena bez klíčů musí být nepochybně nulová, ne-li přímo záporná...