Bydleli jsme pár bloků od místa, kde jsem bydlela při minulé návštěvě Montrealu a vyvolávalo to ve mně pocit dejà vu. Člověk byl zároveň vpodstatě v cizím městě a zároveň všude potkával povědomé budovy a tušil, co bude za rohem... Hlavní rozdíl mezi tímto a minulým pobytem: 25 stupňů Celsia - tentokrát bylo lehce nad nulou. Přitom kalendářně byl rozdíl sotva měsíc - posledně jsem tam byla v květnu. Jaro prý v Montrealu trvá jen několik dní.
Poslední den se počasí chtělo obzvlášť vytáhnout, a tak odněkud nasypalo přes deset centimetrů sněhu.
 |
Vypadá to, že ani místní už se sněhem tak úplně nepočítali a přijeli na kole. (I když místní veřejná půjčovna kol Bixi ovšem začíná fungovat až 15., možná to mají přesně načasované do té doby to stihne roztát.) I ty sochy vypadají zmrzle a zaskočeně:
Cestou na letiště jsem si fotila zasněžený Montreal a říkala si, jak asi v tomhle počasí odletím. Nakonec se zdá, že jsem odletěla právě díky sněhu. Letadlo bylo přeplněné (byl pátek odpoledne) a při odbavení mi na batoh dali cedulku ,,stand by" s tím, že ho nebudou nakládat s ostatními zavazadly, protože se uvidí, jestli pro mě v letadle vůbec bude místo. Že poletím jsem se dověděla necelou hodinu před avizovaným časem odletem. Místa nakonec bylo víc než dost, protože zjevně nesněžilo jen v Montrealu - letadla měla zpoždění a hodně lidí nestihlo přestup.
Co tady (na Heathrow) dělá to piáno???
Automatická pasová kontrola: udělá si vaši fotku po noci strávené v letadle. To jsem fakt byla k poznání? Nicméně mě pustila dál a dokonce mi česky napsala "Vyjměte pas."
