Během prvního týdne jsem mimo jiné zvládla
- jen jednou zmoknout
- pořídit si školní průkazku
- otevřít účet v bance
- naučit se ve škole tisknout a připojit k internetu
- jít se podívat na prezentaci sportovních a dobrovolnických klubů na univerzitě
- půjčit si kolo
- vyzkoušet si kajakování na bazénu
Musím říct, že moje dojmy ze školy jsou zatím dost jiné než z matfyzu. Už proto, že na kampusu jsou všechny obory a člověk není bezpečně izolovaný od všech nematfyzáků. Taky to tu všechno vypadá mnohem centralizovaněji. Všechny neodborné aktivity, informační systémy, knihovna, studijní a vůbec jsou prostě celouniverzitní.
Navíc je tu centralizovaných a propagovaných spousta věcí, které u nás ani nikoho nenapadlo centrálně organizovat. Třeba ty sportovní a dobrovolnické kluby, které měly celodenní a dost dobře zorganizovanou propagaci. Poněkud stinnou stránkou bylo, že spousta klubů láká na to, že po tréninku se chodí do hospody.
Dobročinné organizace se zase chlubily, že účast v nich vypadá dobře v CV. Vůbec - na to, že si člověk něco může napsat do CV, tady narážím tak často, že si říkám, jestli to není anglický ekvivalent k ,,napsat černou křídou do komína"... Nebo tady ti studenti fakt žijou jen proto, aby měli co napsat do životopisu?
Když je tu hezké počasí, je tu fakt hezky. Zatím to vypadá, že většinu věcí potřebných k životu potkám na kampusu nebo cestou, takže v zásadě můžu předstírat, že bydlím ve vesnici s přilehlou univerzitou a věci jako MHD, přebytek betonu a aut všude okolo a podobně se mě netýkají.
Takhle vypadá škola:
 |
Takhle vypadá louka za budovou.
A takhle naše ulice.
A takhle kachny, které se pokoušejí suplovat pražské holuby, ale nejsou dost drzé...
Některé místní speciality zatím úplně nechápu:
Například jak může fungovat takováhle rozvodná síť. (Abyste si nemysleli, pro tuhle fotky jsem nemusela hledat a vybírat, takhle vypadají všechny sloupy v okolních ulicích.)
Nebo vymoženost v podobě oddělených vodovodů pro studenou a teplou vodu. Tu podle mě nechápou ani místní. Ve škole jsem viděla umyvadlo, nad kterým visela výstražná cedulka, že teplá voda je příliš horká...a kterou si pak má člověk umýt ruce? To tam snad ten teplý kohoutek ani nemuseli dávat. Ale abych tomu nekřivdila, má to i výhody: pro mě tu, že když si chci napustit vodu k pití, nemusím odpouštět teplou. A pro místní IKEU značnou poptávku po mísách na umývání nádobí (jo, fakt to prodávají a fakt tomu tak říkají). Sprchy tu jsou díkybohu normální...
No a tohle je naše miniaturní předsíň...ale o té už jsem psala minule.
